V tomto jarním období, kdy nás první sluneční paprsky lákají ven, ze země začíná vykukovat drobné kvítí a láká hmyz na sladký nektar a v korunách stromů se překřikují ptáčci zpěváčci, nastává nejvyšší čas započít s pracemi na zahradě.
Již během března v pařeništi rychlíme ředkvičky, jarní saláty, kedlubny, cibulku a některé druhy otužilých bylinek. Po sklizni jej lze bez problémů využít například k pěstování okurek, a pokud vlastníme pařeniště přenosné, můžeme ho poté snadno přenést na jakýkoliv volný záhon.
Z teplého pařeniště můžeme sklízet zeleninu zhruba o měsíc dříve než z venkovních záhonů, půda je zde chráněná a také tak rychle nevysychá. V případě, že je vhodně umístěno se sklonem k jižní straně a před větrem chráněném stanovišti, zajišťuje rostlinám dostatek tepla a slunečního svitu. Během teplých dnů pařeniště větráme a před nočními mrazíky chráníme slaměnými rohožemi.
Fóliovníky nebo fóliové tunely nám prokáží stejnou službu jako studené pařeniště, jejich výhodou je možnost větších rozměrů a tím i rozšíření o pěstování rostlin vyššího vzrůstu. Další výhodou jsou nízké náklady, hmotnost a snadná instalace, nevýhodou nízká životnost a nestabilita na větrných stanovištích. Na rozdíl od skleníků neudrží tak dobře teplo a odvětrávat lze pouze nadzvednutím fólie po stranách, na druhou stranu nepotřebují zastiňovat.
V obou případech lze pod studeným pařeništěm i pod fóliovníkem dopěstovat bez problémů později vyseté druhy zeleniny jako je třeba květák, zelí, špenát apod., což je výhodné zejména ve vyšších nadmořských výškách. Po sklizni v nich můžeme zazimovat truhlíky s muškáty a ostatní přezimující rostliny a zajistit tak jejich využití po celý rok.
Diskuze k článku (0)
